Posledním vitaminem rozpustným v tucích je vitamin K.
Vitamin „K“ jako krev a kosti
Posledním vitaminem rozpustným v tucích je vitamin K. Tento vitamin se vyskytuje ve třech formách. První dvě se vyskytují přirozeně – vitamin K1 v potravinách a vitamin K2 je vytvářen bakteriemi v našich střevech. Třetí forma vitamin K3 se vyrábí synteticky.
Základní funkci má vitamin K v regulaci srážení krve. Je tak prevencí proti vnitřnímu krvácení a co je pro nás ženy velmi pozitivní – může pomoci zmírnit silné menstruační krvácení.
Vitamin K má také velký význam pro zdraví našich kostí. Podporuje totiž tvorbu kostní tkáně a současně zabraňuje vylučování vápníku z kostí. Těmito účinky působí preventivně proti osteoporóze, která postihuje bohužel častěji ženy především v období menopauzy.
Zpátky do minulosti
Co se historie vitaminu K týče, přišli na jeho potřebu dánští vědci ve 30. letech minulého století. Krvácivé stavy u kuřat živených potravou bez tuku totiž vyřešili podáváním látky obsažené ve vojtěšce. Právě tato látka byla později nazvána vitamin K podle slova koagulace (=srážlivost).
O důležitosti vitaminu K pro naše tělo svědčí i skutečnost, že roku 1943 byla udělena Nobelova cena za objevení jeho chemické podstaty.
Bakterie jako pomocníci
Jak již víme, vitamin K je zčásti vytvářen naší střevní mikroflórou. Tato produkce hradí denní potřebu vitaminu zhruba z poloviny a zbytek už je na nás a naší pestré stravě. Doporučená denní dávka, kterou je nutné přijmout z potravin, je zhruba 1 mikrogram na kilogram tělesné hmotnosti – např. pro 60 kg ženu se tak doporučuje přijmout 60 mikrogramů vitaminu K.
Dejte „zelenou“ zelené zelenině! 😊
Vzhledem k tomu, že vitamin K vzniká v zelených částech rostlin, je jeho nejlepším zdrojem zelená listová zelenina (špenát, kapusta, zelí). Dále také brokolice, luštěniny, některé rostlinné oleje (sójový, olivový), avokádo či kiwi. Dostupnost vitaminu K z listové i ostatní zeleniny znatelně zvýšíte přídavkem tuku. Ze živočišných zdrojů stojí určitě za zmínku játra, maso, mléko a vejce.
Význam v každém věku
Díky produkci tohoto vitaminu střevní mikroflórou bývá jeho nedostatek vzácný. Může k němu však dojít například při onemocnění jater, poruše vstřebávání tuků nebo při užívání antibiotik, která nám zničí právě i ty zdraví prospěšné bakterie.
Nedostatek vitaminu K
Nedostatek vitaminu K může být častěji pozorován u novorozenců, jejichž střevní bakterie se teprve postupně vyvíjí. Mateřské mléko je navíc na vitamin K poměrně chudé. Nedostatek se projevuje sníženou srážlivostí krve, krvácením z nosu, bolestmi či silným krvácením při „našich dnech“, špatně se hojícími ranami nebo sklonem k tvorbě modřin. Nízký příjem vitaminu K také zvyšuje riziko osteoporotických zlomenin.
Vitamin K se částečně ukládá v naší tukové tkáni, jeho rezerva v těle je však malá. Předávkování či nadbytek se projevuje kupříkladu horečkou, nechutenstvím a podobně.
Avšak určitě není třeba mít ode dneška strach dát si porci oblíbeného salátu, tento stav nastává pouze zřídka, a to především při nesprávném užití doplňků stravy.
