Poslední a možná méně známou minerální látkou, o kterém si povíme bližší informace je esenciální mikroelement selen. I když se ho v našem organismu nachází pouze malé množství, vyskytuje se téměř v každé části našeho těla. Nejvíce je přítomen například v játrech, ledvinách, srdci, slezině, mozku a také varlatech.
Selen je důležitý pro správnou funkci mnoha enzymů. Je například součástí důležitého enzymu glutathionperoxidázy, což je látka potřebná pro antioxidační ochranu našeho těla.
Tento enzym zabraňuje tedy poškození buněk a oddaluje procesy stárnutí a snižuje riziko vzniku některých onemocnění (např. i rakoviny). Ten také potřebujeme pro správnou činnost štítné žlázy, která svými hormony reguluje celý náš metabolismus. Neméně důležitý je selen pro silný imunitní systém a udržení dobrého stavu vlasů a nehtů.
Musíme také zmínit funkci, kterou má selen na naše drahé partnery, jedná se o pozitivní vliv na tvorbu a zrání spermií, a tedy celkově na plodnost.
Příroda není v tomto ohledu nespravedlivá a selen tak podporuje plodnost i u nás žen.😊 Možná jste si všimli, že některé funkce má selen podobné jako vitamin E. Je tomu opravdu tak a tyto dvě živiny působí synergicky neboli společně.
Kolik ho potřebujeme denně?
Doporučená denní dávka představuje přibližně 70 µg (mikrogramů). Toto doporučené množství bychom měli získat například konzumací 2 – 3 para ořechů denně. I přesto má však většina populace selenu nedostatek (ať už jen mírný či větší).
Dejte šanci „mořským příšerám“ 😊
Ten se nachází v potravinách rostlinného i živočišného původu. Problémem však je, že obsah selenu v potravinách velmi závisí na obsahu v půdě. Právě množství selenu v půdách je ve většině evropských zemí nízké a je tak nízké i jeho zastoupení v rostlinách, krmivech pro zvířata a ve finále i v potravinách. Z tohoto důvodu se v některých zemích (např. Finsku) začala používat hnojiva s obsahem selenu.
Jaké jsou ale tedy zdroje selenu kromě para ořechů? Z rostlinných potravin můžeme jmenovat luštěniny, celozrnné obiloviny a česnek. Mezi živočišné zdroje patří především mořské plody a řasy, ryby, dále maso, játra a vejce.
„Rozdíl mezi lékem a jedem tvoří dávka.“
Selen je pro náš organismus nepostradatelný, ale ve větším množství i toxický. Jak již bylo uvedeno výše, denně bychom ho měli přijmout zhruba 70 µg, při příjmu 900 µg už však může mít toxické účinky. Patří mezi ně poruchy trávení, vypadávání vlasů, lámavost nehtů, deprese ale i karcinogenní účinky. Tato rizika vysokého příjmu je třeba brát v úvahu hlavně při nadměrném užívání doplňků stravy.
Jak jste se už dočetli v předchozí části článku, mírně nedostatečný příjem selenu se předpokládá u většiny lidí. Hlubším deficitem pak mohou trpět lidé stravující se nedostatečně pestře, alkoholici nebo lidé s poruchami trávicího traktu, což má za následek snížené vstřebávání selenu ze zkonzumovaných potravin.
Při nedostatku dochází ke snížení imunity a antioxidační ochrany našeho těla.
Deficit se také může projevovat svalovou slabostí, a tedy následně sníženým výkonem. Vyskytnout se mohou i další příznaky jako poruchy plodnosti, otoky a poškození kloubů a kardiomyopatie (onemocnění srdce).
Přečtěte si také další související články na kruhový.cz, nebo navštivte naše web stránky aurafit.cz sekci novinky.